Co a jak (a proč vůbec) šiju
"Nejsem nikde organizována, takže si mohu šít, co chci a jak chci."
Šiju kostýmy (KOSTÝMY, nikoli oděvy nebo repliky) určené k nošení na historických akcích. Jsou tedy přizpůsobené praktické stránce, individuálnímu vkusu daného člověka a v neposlední řadě také mým technických schopnostem - nejsem vyučená, vše se učím sama (obvykle metodou pokus-omyl). Nedělám tedy 100% historicky věrné repliky konkrétních oděvů zachycených na historických obrazech v precizní dokonalosti provedené na desetinu milimetru přesně (ačkoli opravdu upřímně obdivuji ty, kteří to umí).
U svých kostýmů se soustředím zejména na historicky správný VZHLED - zejména co nejvěrnější dobový design, dále také náležitou kompozici a vrstvení oděvu, vhodně zvolené materiály a doplňky. Technická stránka (z pohledu historického i moderního) jde často mírně stranou, protože kvůli svému hendikepu některé věci prostě nezvládám, např. už nejsem schopná vyšívat ručně, přesnost či velikost stehů už také více zlepšit nemůžu a tam, kde to není vidět, si pomáhám šicím strojem. Plně si proto uvědomuji, že moje kostýmy nejsou ve svém provedení dokonale precizní a rozhodně by neobstály pod šťouravým drobnohledem. Snažím se sice zlepšovat s každým dalším projektem, ale opravdu nepodléhám iluzi o dokonalosti své práce.
Celkově shrnuto se tedy držím zlaté střední cesty - mé kostýmy VYPADAJÍ dobově věrně, ale nejsou provedeny ve 100% kvalitě po historické ani technické stránce. Je překvapivě obtížné si tuto střední cestu držet, protože tak má práce nespadá ani do kategorie LH (living history), ani do kategorie "líbivé kostýmy". Já ovšem stále věřím, že i tento rozumný kompromis má svůj půvab.
Proč vůbec šiju je pro většinu lidí asi méně pochopitelné, když na tom nevydělávám (naopak tím utrácím peníze), svou práci ani nijak aktivně nepropaguji a navíc bych kvůli své vážné nemoci (trpím roztroušenou sklerózou) měla spíše odpočívat. Skutečnost je ale taková, že i přes všechny překážky v životě nejsem typ člověka, který by dokázal nedělat nic. Pracuji sice velmi pomalým tempem a kvůli nutnosti vyhýbat se stresu ani aktivně neparticipuji v šermířské a reenactment komunitě, přesto mi však šití poskytuje možnost zůstat duševně i tělesně aktivní. Ano, stručně řečeno je to hobby, koníček.
(Prosím vezměte v úvahu, že překlad je automaticky generovaný, tudíž je značně nepřesný, zejména v případě odborných výrazů.)
