Co a jak (a proč vůbec) šiju
Šiju kostýmy určené k nošení na historických akcích. Jsou tedy přizpůsobené praktické stránce, individuálnímu vkusu daného člověka a v neposlední řadě také mým technických schopnostem (nejsem vyučená, vše se učím sama). Nedělám tedy 100% historicky věrné repliky konkrétních oděvů zachycených na historických obrazech. U svých kostýmů se soustředím zejména na historicky správný VZHLED - náležitou kompozici a vrstvení oděvu, vhodně zvolené materiály a doplňky. Technická stránka (z pohledu historického i moderního) jde často mírně stranou, protože kvůli svému hendikepu některé věci prostě nezvládám, např. už nejsem schopná vyšívat ručně, přesnost či velikost stehů už také více zlepšit nemůžu a tam, kde to není vidět, si pomáhám šicím strojem.
Proč vůbec šiju je pro většinu lidí asi méně pochopitelné, když na tom nevydělávám (naopak tím utrácím peníze), svou práci ani nijak aktivně nepropaguji a navíc bych kvůli své vážné nemoci (trpím roztroušenou sklerózou) měla spíše odpočívat. Skutečnost je ale taková, že i přes všechny překážky v životě nejsem typ člověka, který by dokázal nedělat nic. Pracuji sice velmi pomalým tempem a kvůli nutnosti vyhýbat se stresu ani aktivně neparticipuji v šermířské a reenactment komunitě, přesto mi však šití poskytuje možnost zůstat duševně i tělesně aktivní. Ano, stručně řečeno je to hobby, koníček.
(Prosím vezměte v úvahu, že překlad je automaticky generovaný, tudíž je značně nepřesný, zejména v případě odborných výrazů.)
