French hood (francouzská kápě), Anglie, vyšší společenská třída, cca 1540
Tuto kápi jsem navrhla (a původně i chtěla vyrobit) jako zkušební model, protože jsem si chtěla vyzkoušet nový (tedy pro mě nový) postup výroby této ikonické renesanční pokrývky hlavy, který je technicky trochu jednodušší, ale vizuálně stále velmi historicky věrný. Nakonec jsem se ale rozhodla, že ji dokončím, ozdobím a zkusím poslat do světa, pokud bude mít někdo zájem. Tentokrát jsem také dělala v průběhu výroby trochu více fotek, takže to můžete brát jako takový zjednodušený tutorial. Výroba je kombinací ručního šití a lepení.
Obrázek 1 - French hood
Obrázek 2 - French hood
Obrázek 3 - French hood
Obrázek 4 - Hlavní předloha (Hans Holbein ml.: Portrét dámy, pravděpodobně Katherine Howard, cca 1540)
Tato pokrývka hlavy je inspirovaná zejména miniaturou od Hanse Holbeina ml., která zachycuje pravděpodobně anglickou královnu Katherine Howard (viz obrázek 4 výše), nejedná se ale o přesnou kopii.
Postup výroby
Začala jsem tedy jako vždy základem z pevného korzetového plátna (používám jako náhradu za dobové knihařské plátno), přesněji řečeno jsou to dvě vrstvy slepené zažehlovací pavučinkou. Střih je vypracovaný tak, aby kápě vzadu mírně odstávala od hlavy, ale netrčela vyloženě vzhůru (viz níže). Tento základ jsem zpevnila všitím drátku po celém obvodu (obrázek 5), líc potáhla nejprve velmi jemným lněným plátnem (pro vyhlazení) a pak bílým taftem (obrázek 6).
Obrázek 5 - Výroba: základ, všitý drátek (rub)
Obrázek 6 - Výroba: základ, potažení taftem (líc)
Chtěla jsem si tentokrát vyzkoušet zavazování pod bradou, které je na dobových vyobrazeních velmi často vidět, resp. vidět je jen tenká bílá šňůrka, nikoli konkrétní způsob, jakým bylo zavazování technicky řešeno. Je teoreticky více možných variant: očko-háček/můstek, klasické zavazování (zavazované po straně, kdy na portrétu se dáma natočila stranou, kde zavazování nebylo vidět), nebo i možnost špendlení (vyzkoušela jsem - chce to svatou trpělivost, ale jde to). Já jsem se rozhodla vyzkoušet variantu tunýlku, kterým je vedena tkanice, a do kterého se dá poté schovat uzel - pod bradou je pak z obou stran vidět jen hladká bílá tkanice bez uzlíku.
Na rub základu jsem tedy našila tunýlek s tkanicí (obrázek 7). Tkanice je v tunýlku samozřejmě volně, aby ji bylo možné v tunýlku protáčet a zasunout do něj tak uzlík po uvázání pod bradou.
Obrázek 7 - Výroba: základ, tunýlek s tkanicí (rub)
Na přední okraj jsem přišila plisovanou zlatobéžovou stužku (obrázek 8) a rub jsem pak podšila jemným lněným plátnem zapošívacím stehem (obrázek z nějakého záhadného důvodu nemám). Teprve v této fázi základ natvaruji a sešívám vzadu dohromady. Není to sice tak úpravné jako varianta všívání sešité podšívky do natvarovaného a sešitého základu, ale je to MNOHEM snadnější.
Obrázek 8 - Výroba: základ, přišitá plisovaná stužka (líc)
Obrázek 9 - Výroba: základ natvarovaný a sešitý
Často se u těchto pokrývek hlavy klade přehnaný důraz na výrazný "půlměsíc" odstávající vzadu na hlavě, nebo dokonce trčící vzhůru (pak tyto pokrývky hlavy připomínají spíše ruský kokošník, nikoli francouzskou kápi). Já jsem ovšem přesvědčená o tom, že tento efekt zdvihnutého půlměsíce byl dán především tím, že pod kápí dámy nosily účes z copů stočených kolem temene hlavy, takže kápě pak byla vzadu nadzvednuta právě proto, že ležela na tomto účesu. Velikost půlměsíce pak byla dána celkovou velikostí kápě (lišila se podle aktuální módy) a tím, jak přesně byla kápě posazena na spodní účes. Nejlépe je to vidět porovnáním obrázků 2 a 3 výše - na obrázku 2 kápě leží na polystyrenovém stojanu a vypadá zcela plochá, na obrázku 3 je na hlavě, položená na zmíněných copech stočených na vršek hlavy, a vypadá, jako by měla výrazně vyvýšený "půlměsíc".
U této kápě jsem tedy onen "půlměsíc" vytvořila zjednodušenou variantou tzv. frontletu (viz francouzská kápě ve vlámském stylu). V historicky přesném provedení je frontlet kontrastně podšitý a ohrnutý zpět, čímž vznikne právě efekt půlměsíce. V tomto případě jsem ale chtěla zkusit zjednodušenou variantu a byla jsem překvapená, jak autenticky to vypadá. Frontlet je z jednoho kusu brokátu, který je přeložený napůl (obrázek 10) a pak je přišitý hodně jemným zapošívacím stehem k základu kápě (obrázek 11).
Obrázek 10 - Výroba: frontlet
Obrázek 11 - Výroba: přišitý frontlet
Dále jsem si vyrobila horní billiment, neboli horní řadu ozdob. Základ pro tuto dekoraci je opět z korzetového plátna (tentokrát černé barvy) a je opět po celém obvodu vyztužený všitým drátkem (obrázek 12). Tento krok je opravdu nezbytný, protože základ billimentu musí unést těžké kovové ozdoby. Základ jsem pak potáhla černým polohedvábným sametem a našila (a pojistila lepidlem) dva druhy kovových filigránů (obrázek 13), které jsem předem dobarvila modelářskou barvou, aby měly stejný odstín (jeden druh je ještě navíc doplněný našitými perličkami).
Obrázek 12 - Výroba: základ horního billimentu
Obrázek 13 - Výroba: horní billiment
Billiment jsem přišila k závoji. Ten je z polohedvábného sametu, nepodšitý, s okraji zčištěnými drobným zapošívacím stehem, střih závoje viz obrázek 14. Billiment se závojem jsem pak přišila na zadní okraj základu kápě. Svislé okraje závoje jsem nakonec sešila a závoj v jednom bodě přichytila vzadu ke spodní části základu kápě (obrázek 15).
Obrázek 14 - Výroba: střih závoje
Obrázek 15 - Výroba: našitý horní billiment se závojem
Posledním krokem je přišití tzv. dolního billimentu, tedy dolní řady ozdob, v tomto případě jsou to skleněné perličky krémové a zlaté barvy. Perličky přišívám tak, že je navléknu na dvojitou hedvábnou nit, kterou nejprve zapošiju pod podšívkou kápě a vedu výpichem na líc. Tato dvojitá nit je navléknutá v tenké korálkové jehle a musí být dostatečně dlouhá (min. 3x než je délka billimentu). Pak jednoduchou hedvábnou nití navléknutou v šicí jehle přišívám vždy za každou perličkou dvojitou nit ke kápi - vždy si posunu jednu perličku (které mám jinak stranou navlečené na té dvojité niti, aby nepřekážely), přišiju za ní dvojitou nit ke kápi, přisunu další perličku a tak dále (obrázek 16). Nakonec prošiju korálkovou jehlou znovu všechny perličky (jako bych je opět navlékala). Tento postup zajistí to, že perličky jsou přišité rovně.
Obrázek 16 - Výroba: přišívání perliček (dolní billiment)
Závěr
Tato kápě vlastně ztělesňuje mou osobní filozofii v přístupu k historickým kostýmům - historicky věrný vzhled, ale nikoli hystericky přesná technika. Neboli zlatá střední cesta. Už mnohokrát jsem také na těchto stránkách zdůraznila, že jsem amatérka, a navíc mám kvůli postižení problémy s jemnou motorikou, tak to prosím vezměte v úvahu. Snažím se mít viditelné části kostýmů a pokrývek hlavy vždy tip ťop, ale vnitřek je někdy trochu zplácaný metodou zvanou vyšlismus ("prostě to tak vyšlo"). Osobně to za chybu nepovažuji. Děkuji za pozornost.
Přeložit Tuto Stránku
(Prosím vezměte v úvahu, že překlad je automaticky generovaný, tudíž je značně nepřesný, zejména v případě odborných výrazů.)